Teplý balzám
Nejdřív přijde teplo pryskyřice. Husté, sladké, staré. Jako med zapomenutý v dřevěné míse na tisíc let.
Když kadidlo otevírá nebe, myrha drží tvoje nohy na zemi.
Divoká myrha ze Sokotry, z ostrova, kde třetina rostlin neroste nikde jinde na světě. Sbíraná tam ručně, pak ručně tříděná v naší dílně v Ománu.
Když myrha chytne, je zpočátku hořká, pak přijde balzám, tmavá zem a kouř, který zůstává nízko a ráno je pořád cítit.
Ta vůně mi přišla nějak tak známá, jako by si ji tělo pamatovalo dřív, než to hlava stihla dohnat.
Drží se hodiny. Ráno to cítím pořád.Marek J. · Krakov, Polsko
myrha a kadidlo k sobě patří.Hanna · Katovice, Polsko
Třetí sáček. Takhle teď zakončuju den.Jakub · Stálá zákaznice, Vratislav
Slzy myrhy jsou tvrdší než kadidlo. Příliš přímého žáru je spálí dřív, než stihnou vůni pustit. Polož slídovou destičku na zešedlý uhlík a nech to hřát pomalu — v tom je celý trik.
Ne, pokud použiješ slídovou destičku. Položená na uhlíku pryskyřici zahřívá, místo aby ji spalovala, takže máš vůni a skoro žádný dým. Jedna slza je opravdu všechno, co malý pokoj potřebuje. Drží hodinu nebo dvě, pak se rozplyne.
Jednu slzu. Dvě, pokud je pokoj velký. Skoro každý poprvé sáhne po hrsti a za pět minut otevírá okno. Začni jednou, počkej, a druhou přidej jen tehdy, když budeš chtít víc.
Strom roste planě na ostrově Sokotra. Nikdo ho nesází a nikdo ho nepěstuje, takže sklizeň je omezená jen tím, jak daleko člověk dojde a kolik unese zpátky. Kupujeme od lidí, kteří tu cestu chodí, a kupujeme málo. Certifikát ti na to neukážu. Můžu ti říct, že množství je malé, protože malý je i sběr.
Z Olsztyna v Polsku, a odchází následující pracovní den. Do Polska za jeden až dva pracovní dny, do Německa a Česka za dva až čtyři, do Nizozemska za tři až pět, do zbytku EU za dva až osm, do Spojeného království za tři až pět. Cenu dopravy vidíš v pokladně, než zaplatíš. V rámci EU nic dalšího neplatíš a do Spojeného království jsou clo i dovozní daně už v ceně. Ve Švýcarsku, USA a Kanadě může případné dovozní poplatky vybrat kurýr při doručení.
Kadidlo zvedá a rozjasňuje. Myrha klesá. Teplá, zemitá, s hořkým spodkem. Tři noty, které se rozvinou, když se kouř usadí nízko.
Nejdřív přijde teplo pryskyřice. Husté, sladké, staré. Jako med zapomenutý v dřevěné míse na tisíc let.
V kouři je hořkost cítit hned. Hustá, léčivá, těžká v tom dobrém smyslu. Hlína pod chrámem.
Konec zůstává nízko. Sušená švestka, tmavé dřevo, stopa sladkosti vespod. Kouř neutíká ke stropu. Zůstane u tebe.
Vyber si způsob použití níže.
Vyber si ten, který ti sedne:
Zapal uhlík venku nebo u otevřeného okna. Dej mu pár minut, dokud se nepokryje bílošedým popelem. Mezitím se zklidni.
Polož jednu slzu na rozžhavený uhlík. Kouř se pomalu rozvine a usadí se nízko kolem tebe.
Zavři oči. Dýchej klidně. Nech se vůní myrhy zklidnit.
Přidej jeden malý kousek do teplé vody. Jemně zamíchej, dokud se voda nezačne kalit.
Přikryj a odstav. Voda zjantarovatí a zakalí se, to jí pryskyřice odevzdává svoje.
Vyplachuj 30 sekund a vyplivni. Takhle se pečovalo o dásně a dech a takhle se řešily afty, dávno před zubní pastou. Nepolykej.
Kadidlo zvedá. Myrha drží. Tohle je pryskyřice na to, co musí projít skrz tebe: na žal, na tíhu, na věci nošené o hodně dýl, než měly.
Slovo „myrha“ znamená „hořká“. Vždycky to byla pryskyřice přechodů a konců. Když je něco připravené odejít, ať už žal, křivda nebo verze tebe, která dosloužila, myrha drží dveře otevřené.
Už 5 000 let je myrha pryskyřicí těla. Dásně. Rány. Kůže. Kadidlo srovná hlavu, myrha se postará o to, co bolí. Uvnitř i venku.
Kouř kadidla jde vzhůru. Kouř myrhy zůstává nízko a obtáčí se kolem tebe. Nevytahuje tě z těla, vrací tě do něj. Jestli bydlíš hlavně v hlavě, tohle je cesta zpátky.
Kadidlo otevírá nebe
Myrha tě drží při zemi
Práce na sobě je odvedená. Meditace. Rituály. A stejně se něco viklá, jako by země byla o krok dál, než má být.
Vejdeš do místnosti a hned cítíš, co cítí ostatní. Po rozhovorech už nemáš sílu. Neseš tíhu, která není tvoje. Tvoje hranice se staly propustnými.
Všechno funguje. Děláš svoje, lidé vidí naplněného člověka. A pod tím je něco volného. Jako by se celý život odehrával půl metru nad zemí a čekal na přistání.
Už si nepamatuješ, jaké to je být u sebe. Cítit chodidla na podlaze a vědět: tohle je domov.
Tělo potřebuje něco, co mu mysl neumí dát. Tíhu. Teplo. Starou medicínu, která mluví k té části tebe, co tu byla dřív než slova.
Příroda tě nestvořila ke vznášení. Stvořila tě k zakořenění.
Co se stane, když pálíš myrhu? Vůně je teprve začátek.
Chvíli po zapálení vzduch zhoustne. Není těžký. Nese tě. Kouř zůstává nízko, usadí se blízko a obtočí se kolem tebe jako něco hodně starého, co zná tvoje jméno.
Zapal jeden kousek při západu slunce. Nech kouř, ať se kolem tebe usadí. Ramena klesnou. Dech zpomalí. Den končí tady.
„Kadidlo ráno, myrha večer. Takhle se mi ten den zavře. Když na to jeden večer zapomenu, jdu spát nějaká neposkládaná.“
Když ti myšlenky nedají pokoj, myrha tě stáhne níž. Už tisíce let se po ní sahá tehdy, když se člověk rozsype na kousky. Ne silou, ale teplem. Tělo si pamatuje to, na co mysl zapomíná.
„Celý den jsem pro ostatní. Večer zapálím myrhu a vrátím se k sobě. Nemyslel jsem si, že to budu tak potřebovat. Teď si to bez ní neumím představit.“
Vždycky to byla pryskyřice smutku, loučení a přechodů. Když něco musí projít skrz tebe a ven, myrha drží dveře otevřené.
„Po smrti mámy jsem to pálila každou noc. Neumím to vysvětlit. Pomáhalo mi to plakat, když bylo potřeba, a přestat, když jsem byla připravená. Jako by to vědělo.“
Po staletí se myrha dostávala jen k sultánům a duchovním mistrům.
Dnes je většina myrhy masově sbíraná africká pryskyřice. Bez duše. Ta naše je jiná.
Myrha ze Sokotry, ručně tříděná. Bez plnidel.
Sbíraná ze staletých stromů Commiphora myrrha na Sokotře. Kůra se nařezává jednou ročně, aby si pryskyřice zachovala sílu.
Bezpečná k pálení, k namáčení i na kůži. Bez plnidel, bez syntetiky. Jen ztuhlá pryskyřice ze stromu.
Rodiny, se kterými pracujeme, sbírají z těch stromů pět generací. 5 % z každé objednávky jde do nadace v Dhofaru, která vysazuje mladé kadidlovníky a pečuje o staré stromy.
"Prošla jsem sedm značek, než jsem narazila na Sacrasoul. Žádná není takhle čistá."
"Ta vůně mi změnila meditaci. Sedám si k ní úplně jinak."
"Jediná pryskyřice, kterou používám ve studiu. Kurzisté se vždycky ptají, co to je."
Náš slib
Užívej Sacrasoul 30 dní. Pokud tvůj prostor nebude tišší, posvátnější, rádi ti peníze za nespotřebovanou část vrátíme.
Tuto myrhu ručně sbírají rodiny na Sokotře. Kupujeme ji od nich a třídíme v Ománu.
Víme, co dostáváš. Ty se přesvědčíš taky.
Vzájemnost
Některé stromy v Dhofaru jsou starší než kdokoli, kdo dnes žije. Pět procent z tvé objednávky jde do společné kasy spolu s příspěvky všech ostatních. Z těchto peněz se tamní nadace stará o tyhle stromy, vysazuje nové sazenice kadidlovníku a podporuje rodiny, které o ně pečují už po generace.
Z 75 ověřených recenzí
Všechny recenze pocházejí z ověřených nákupůNapiš, jak to máš ty
Když pálím myrhu, spím jako miminko.
Zobrazeno 7 z 17 recenzí
Pryskyřice, po které lidé sahají už tisíce let. Teplá, zemitá, s hořkým spodkem. S kadidlem tvoří dokonalý pár.
„Klid se nikdy neztratil,
jen jsme na něj zapomněli.“
Vítej
Sleva 10 % na první objednávku
Kadidlo patří k mým vzpomínkám z dětství v Ománu. V dopisech vyprávím jeho příběh a ukazuji, jak ho používat doma.
Něco se nepovedlo. Zkus to prosím znovu.
Tvůj dárek je připravený. Přidáváme slevu do košíku.
Klepnutím zkopíruješ